Čang Čan

Čang Čan je bývalá právnička a občanská novinářka, která aktivně informovala o politice a stavu lidských práv v Číně. V únoru 2020 přijela do Wu-chanu, tehdejšího centra epidemie covid-19 v Číně. Přes Twitter, YouTube a WeChat informovala o situaci přímo z místa dění. Reportovala také o zadržení dalších nezávislých novinářů nebo o obtěžování rodin obětí.

Čang Čan zmizela ve městě Wu-chan 14. května 2020. Následně bylo zjištěno, že byla zadržena policií ve více než 640 km vzdálené Šanghaji.

Na protest proti svému zadržení zahájila Čang Čan v červnu 2020 hladovku. V reakci na to ji začali pracovníci detenčního centra v Šanghaji násilně krmit přívodní hadičkou, s čímž jim pomohly i její spoluvězenkyně. Právník Čang uvedl, že je nyní fyzicky velmi slabá a trpí bolestmi žaludku, závratěmi a slabostí při chůzi. Čang Čan byla nucena nosit pouta na všech končetinách nejen přes den, ale i při spánku, po dobu tří měsíců.

Tyto tresty, které měly Čang přesvědčit, aby ukončila hladovku, představují porušení absolutního zákazu mučení a jiného špatného zacházení. 28. prosince 2020 byla na základě obvinění z „vyvolávání sporů a problémů“ odsouzena ke čtyřem letům vězení. Čang Čan je vězeňkyní svědomí, vězněna pouze za uplatnění svého práva na svobodu projevu.

Čang Čan je rozhodnuta pokračovat v částečné hladovce po celou dobu svého uvěznění.

V srpnu 2021 jí byl poprvé po pěti měsících umožněn videohovor s příbuzným, spojila se s matkou. Ta ji požádala, aby přehodnotila částečnou hladovku. Novinářka je však i přes vážné ohrožení svého zdraví odhodlána v protestní hladovce pokračovat, aby tak poukázala na svou nevinu.

Dosud byly všechny žádosti rodiny o umožnění návštěvy Čang Čan ve vězení bez udání důvodu zamítnuty. Bez přístupu k rodině a právníkům dle vlastního výběru zůstává novinářka vystavena riziku dalšího mučení a jiného špatného zacházení ze strany úřadů, zvláště pokud bude pokračovat v hladovce.

Občanští novináři v Číně byli primárním, ne-li jediným zdrojem necenzurovaných informací o vypuknutí epidemie covid-19 v Číně. Tito novináři pracují nezávisle a nepodléhají tím pádem cenzuře v tak velkém rozsahu jako státem kontrolovaná média. Nicméně kvůli své práci čelí neustálému obtěžování a represím. Už jich mnoho není, často totiž nejsou schopni získat oficiální akreditaci požadovanou k podávání zpráv.

Pozadí případu

Čínské úřady se od samého začátku snažily cenzurovat informace o šíření viru. Li Wenliang, lékař, který v prosinci 2019 před koronavirem varoval, byl okamžitě umlčen a potrestán úřady za „šíření fám“. V únoru 2020 zemřel na následky viru, který se snažil zastavit. Jeho smrt vyvolala celonárodní pobouření a lidé na internetu začali požadovat svobodu projevu a ukončení cenzury. Úřady následně zablokovaly stovky kombinací klíčových slov na sociálních sítích a aplikacích pro zasílání zpráv. Od vypuknutí covid-19 v Číně bylo mnoho článků souvisejících s virem cenzurováno a související příspěvky na sociálních sítích, citlivé hashtagy a požadavky na svobodu projevu byly rychle mazány nebo cenzurovány.

Přísná vládní kontrola a cenzura novinářů i občanské společnosti pokračuje v nezmenšené míře. Čínská vláda v lednu 2021 vydala nová nařízení, která vyžadují, aby všechny veřejné účty, jež poskytují online zpravodajské služby, získaly formální mediální akreditaci. Během téhož měsíce čínská vláda uvedla, že povinný proces obnovy novinářského průkazu pro novináře pracující pro státem vlastněné a schválené mediální organizace musí zahrnovat posouzení toho, jak novináři používají sociální média. Tímto se výrazně posílí vládní kontrola nejen nad profesním životem novinářů, ale také nad jejich soukromým projevem.

Čang Čan by měla být okamžitě a bezpodmínečně propuštěna. Svými pravdivými informacemi o covidu-19 v Číně nespáchala žádný trestný čin, pouze uplatnila své právo na svobodu projevu.