Li Čchiao-čchu

Li Čchiao-čchu je prominentní obránkyně lidských práv. Dlouhodobě se zabývá výzkumem v oblasti pracovního práva a tématům genderového násilí. Kvůli svým aktivitám byla často obtěžována policií. Když byl její partner Sü Č’-jung zadržen a informoval svého právníka, že byl ve vězení vystaven mučení, veřejně vyzvala k jeho propuštění a lepšímu zacházení. Následně byla zadržena i ona. Zhruba půl roku byla držena v izolaci a obviněna z „podněcování k podvracení státní moci“.

Li Čchiao-čchu je zadržována čínskými úřady pouze za to, že mluvila o porušování lidských práv. Čínská vláda je signatářem Úmluvy OSN proti mučení, má proto povinnost vyšetřovat obvinění z mučení a měla by chránit lidi, kteří mučení nahlásí. Místo toho ji čínská vláda umlčela a drží ve vazbě.

Existují vážné obavy, že je Li vystavena riziku mučení nebo jiného špatného zacházení. Dosud jí totiž nebyl umožněn přístup ke své rodině nebo právníkovi podle svého výběru.

Li se dlouhodobě zabývá problematikou rovných práv dělníků, žen a dalších členů čínské společnosti. Její výzkum zahrnuje témata, jako je politika sociální ochrany pracovníků v důchodu.

V zimě roku 2017 pekingské úřady vystěhovaly skupiny „obyvatel s nízkými příjmy“, přičemž se zaměřovaly především na migrující pracovníky. Byla to největší operace nuceného vystěhování v Pekingu od příprav na letní olympijské hry v roce 2008. Li spolupracovala s dobrovolníky na shromažďování a šíření informací o nejvíce postižených komunitách, aby pomohli vyhnaným migrujícím pracovníkům najít novou práci a dostupné ubytování. Li je také feministkou, která se aktivně účastnila různých národních kampaní #MeToo. Shromažďovala data, vypracovávala zprávy a veřejně vyjadřovala svou podporu tomuto hnutí.

V červnu 2019 byla Li diagnostikována deprese a musela pravidelně užívat léky. To ji však nezastavilo v jejím aktivismu. S vypuknutím covidu-19 se jako dobrovolnice snažila pomoci s prevencí epidemie v malých komunitách.

Li Čchiao-čchu byla zadržena a několikrát vyslýchána ohledně svého partnera Sü Č’-junga, který je zadržen od února 2020. O rok později, krátce poté, co Li Čchiao-čchu veřejně upozornila na mučení a špatné zacházení svého partnera a dalších nespravedlivě uvězněných právníků nebo aktivistů, jí zavolal pekingský policista a byla požádána, aby vyšla z domu a „popovídala si“. Poté byla náhle zadržena a později obviněna z „podněcování k podvracení státní moci“. Do dnešního dne úřady stále neposkytly věrohodný důkaz, že by se dopustila mezinárodně uznávaného trestného činu.

Pozadí případu

Od nástupu Si Ťin-pchinga k moci na konci roku 2012 se prostor pro obránce lidských práv v Číně rychle zmenšuje. To bylo patrné již v červenci 2015, kdy Peking získal pořadatelství na zimní olympijské hry v roce 2022. Čínská vláda ve stejné době spustila kampaň nechvalně známou jako „incident 709”, při níž bylo v rámci celostátní razie zadrženo téměř 250 právníků, z nichž někteří jsou stále ve vězení.

Čína stále pokračuje v systematickém pronásledování obránců lidských práv a aktivistů. Lidé jsou vystavováni obtěžování, zastrašování, nucenému mizení, svévolnému zadržování a držení v izolaci, jakož i dlouhým trestům odnětí svobody. Absence nezávislého soudnictví a účinného spravedlivého soudního procesu umožňuje opakovaně zavírat do vězení lidi za pouhé vyjádření názoru nebo pokojné lidskoprávní aktivity. Obránci lidských práv a aktivisté jsou často obviňováni z široce definovaných a vágně formulovaných trestných činů, jako je „podvracení státní moci“, „podněcování k podvracení státní moci“ a „vyvolávání hádek a vyvolávání problémů“.

Li Čchiao-čchu by měla být okamžitě a bezpodmínečně propuštěna, pokud proti ní neexistují skutečné důkazy a nebude spravedlivě souzena. Tím, že poukazovala na porušování lidských práv, neudělala nic jiného, než že uplatnila své právo na svobodu projevu.