Rinčen Cultrim

Tibetský mnich Rinčen Cultrim působil v klášteře Nangšin v tibetské autonomní prefektuře Aba v provincii S’-čchuan. Po vlně tibetských nepokojů v roce 2008 začal vyjadřovat své názory prostřednictvím aplikace WeChat a osobní internetové stránky s názvem Pochybnosti ohledně Tibetu. V roce 2018 ho místní úřad veřejné bezpečnosti dvakrát varoval, aby přestal na internetu vyjadřovat názory kritické k čínské politice. Byl pečlivě sledován čínskou policií a jeho internetová stránka byla zrušena.

Rinčen Cultrim byl zatčen v srpnu 2019. Od té doby je držen v izolaci. V listopadu 2020 byl v nespravedlivém procesu odsouzen ke čtyřem letům a šesti měsícům vězení. Jeho rodinní příslušníci se o rozsudku dozvěděli až o rok později, když byli oficiálně informováni, že je zavřen v nejmenované věznici v provincii S’-čchuan.

Žádné další informace o jeho stavu nebo přesném místě pobytu nejsou dosud známy. Odsouzen byl na základě obvinění z „podněcování k separatismu“. Jeho rodina se domnívá, že byl uvězněn za vyjadřování svých politických názorů. Vzhledem k tomu, že mu je zamezen přístup k rodině a právnímu zástupci, panují vážné pochybnosti o podmínkách jeho věznění a jeho zdravotním stavu.

Předpisy platné od 1. února 2021 stanovily, že náboženské skupiny musejí „následovat vedení Komunistické strany Číny... pokračovat v počínšťování náboženství a vyznávat základní socialistické hodnoty“. Vláda vynaložila velké úsilí, aby sladila náboženské učení i praxi se státní ideologií a komplexně posílila kontrolu jak nad státem schválenými, tak i nad neregistrovanými náboženskými skupinami.

V srpnu 2021 čínská vláda odpověděla na obavy vyjádřené experty OSN ohledně Rinčena Cultrima. Vláda uvedla, že byl odsouzen za „podněcování k odtržení“ kvůli textům zveřejněných na WeChatu a že si v současné době odpykává svůj trest ve věznici Aba v provincii S’-čchuan. Rodina Rinčena Cultrima věří, že byl uvězněn pouze za vyjadřování politických názorů. Bez přístupu k rodině a právníkovi hrozí, že bude ve vězení mučen.

Pozadí případu

Etničtí Tibeťané v Číně čelí diskriminaci a omezování svých práv na svobodu náboženského vyznání, projevu, sdružování a pokojného shromažďování. V oblastech obývaných Tibeťany byla pod záminkou „antiseparatismu“, „antiextremismu“ a „boje proti terorismu“ prováděna přísná a rozsáhlá omezení a represe vůči etnickým menšinám.

Tibetští mniši, spisovatelé, demonstranti a aktivisté jsou pravidelně zadržováni v důsledku svých pokojných aktivit. Přístup do a z oblastí obydlených Tibeťany zůstává velmi omezený, zejména pro novináře, akademiky a lidskoprávní organizace, což velmi ztěžuje vyšetřování a dokumentování situace v oblasti lidských práv v regionu. Od roku 2009 se upálilo nejméně 150 Tibeťanů v jimi obydlených oblastech v Číně na protest proti represivní politice úřadů.

Státní represe vůči náboženství zůstává tvrdá. Vláda se snaží uvést náboženské učení a praktiky do souladu se státní ideologií a komplexně posílit kontrolu nad státem schválenými i neregistrovanými náboženskými skupinami. Nedávná nařízení platná od 1. února 2020 stanoví, že náboženské skupiny musí „následovat vedení Komunistické strany Číny... setrvat ve směru počínštění náboženství a uplatňovat základní socialistické hodnoty“.

Rinčen pochází ze skromné zemědělské rodiny ve vesnici Kašul v okrese Ngaba v tibetské autonomní prefektuře Ngaba v provincii S'-čchuan. Má pět sourozenců. Čínské úřady označily jeho sestru, která žije v Indii, za exilovou aktivistku a pečlivě ji sledují. V loňském roce úřady zveřejnily fotografii jejího zadrženého bratra na jeho účtu na WeChatu jako varování. Pod neustálým tlakem čínských úřadů je i zbytek Rinčenovy rodiny.

Rinčen Cultrim by měl být okamžitě propuštěn, pokud neexistuje dostatek věrohodných a přípustných důkazů, že spáchal mezinárodně uznávaný trestný čin. Musí mu být poskytnut spravedlivý proces v souladu s mezinárodními standardy.